Katedrala Sv. Vita

📘 Plne tisicileti - od sklonku dvacatych let 10. stoleti do roku 1929 - vznikalo uprostfed nevelkeho uzemi Prazskeho hradu stavebni dilo, ktere ve slohovych i funkcnich promenach, v menicich se estetickych narocich a v postupnem utvareni mistni, statni a kulturni tradice prerostlo ideovy i prakticky ramee prvotniho urceni. Svatovitsky chram se z palacove kaple, pfedromanske rotundy Vaclavovy, stal chramem kolegiatnim, biskupskym a pozdeji arcibiskupskym. Prosel dvema stavebnimi promenami pfes romanskou baziliku k velkolepemu torzu goticke katedraly, ktere bylo doplneno v nedavne minulosti rozsahlou zapadni casti. Umisteni v centru knizeciho a kralovskeho sidelniho hradu a tradice, zprvu rodova, pozdeji statni, spojena s kultem zakladatele knizete Vaclava, dodaly chramu dalsi vyznamovou a funkeni charakteristiku. Stal se mistem nejvyznamnejsich ceremonialu, spojenych s zivotem a funkei panovnika - korunovaenich obfadu, panovnic-kych pohrbu, snatku a kftin. Konala se zde jednani a shromazdeni, spjata s funkei feudalniho statu, s jeho vnitrni i zahranieni politikou.